Jednou jsem slyšel
V bytě přes chodbu
Kohosi hrát na altsaxofon
Že byl hned hezčí celej pokoj
Stůl i židle rozvrzaný
Venku stupor přestal kvílet
Bylo to tak smutný hraní

A já myslel že to Bůh
Sestoupil na zem v černym těle
S dechem toho, kdo už ví
Měl sóla děsně vymakaný
Jak se neslo mezi zdmi
To zatraceně smutný hraní

Bylo ticho, až před rozedněním
Nastoupil skřípot dveří v patrech
A jedna matka oblékla syna
Obtáhla křížek na jeho čele
Taková všednost, a přece se stane
Když Bůh vstoupí na zem
V jazzmenským těle