Pozvalas mě do sedmýho poschodí
Moc lidí sem k tobě asi nechodí
V kuchyni prach, v hrnci růže uvadlá
A tvoje tvář do nicoty propadlá

Bejvalas tak roztomilá holčička
Mažoretka v piškotech a lodičkách
A já týpek, co tě vždycky pobavil
Sorry, že jsem se tolik let nestavil

Ref.
Co se bude dít?
Máš ňákej plán?
Každej se bojí
Každej je sám

Chtělas něco, co ti nikdy nemůžu dát
Mohli jsme to předstírat nebo si na to hrát
Ale já si myslím, že je pravda víc než lež
A jde o to najít důvod, kvůli kterýmu tu jseš

Jsme ztracená generace z mamahotelů
V hledáčku herních magnátů a social kartelů
Facebook tě nemoh připravit na reálnej svět
Vyhasly ti oči a zešedla ti pleť

Ref.
Co se bude dít?
Máš ňákej plán?
Každej se bojí
Každej je sám

Bridge
Dívám se dolů na svůj život, tak jak byl
A mou hlavou plují dávné sny
Není-li to happyend, příběh ještě neskončil
Nebylo by světla, nebýt tmy

Odlesk kovu v tvojí dlani – je tak chladivý
Ve svým věku už jsem přestal věřit na divy
Ale teď se divím tomu, jak se rychle blíží zem
A někdo už mi za chvíli snad řekne, proč tu jsem

Otevřou se dveře a v nich bude stát
Buddha nebo Cohen nebo Viktor Frankl snad
A můj učitel Kurt řekne: chlapče, s trápením je šlus
Věčnost – to je kytara a dvanáct taktů blues

Ref.
Co se bude dít?
To není špatnej plán!
Každej se (občas) bojí
Každej je (někdy) sám