Stydím se, že ačkoli jsme lidé
Dějiny vpřed ženou zvláštní stvůry
Stydím se za bolest, kterou Židé
Přijali jak manu spadlou shůry

Stydím se za dravé, kruté lidi
V čele každé druhé firmy, vsi i země
Moje srdce bohužel se stydí
I za krutost, kterou občas vidí ve mně

Proto nesnížím se k tomu, abych nadával
Na pány tam kdesi v horních patrech
Mám svět příliš rád, abych se oddával
Žlučovitým protestsongům na rtech

Pouze z duše věřím v koupel očistnou
Která všechen strach a úzkost smyje
A pak jednou k ránu hvězdy vysvitnou
Pro ty, v kterých dobrá vůle žije

Ref.
Snad se ráno spustí černej déšť
Blesky, jak růže budou kvést
A bude pršet dvakrát dvacet dní
Čtyřicátou noc se mraky rozplynou
A stesky chudejch s větrem odplynou
Až se nad obzorem rozední