LEO PANK ŠEVELPUNA

Tažní ptáci

Ráno byla u pokladny fronta
A vzduch byl přímo mrazivý
Ještě na peróně smotnul Niček jointa
Myslel, že mě tím snad udiví

Vlaky odjíždějí do vzdálených krajin
A vezou lásky dávno ztracené
Svůj smutek úřadům i blízkým zdárně tajím
A bylo to i krásný – ne že ne

Bouřka se přežene
A mraky odplynou
Mlhy se rozpustí
Zlé časy pominou
A lidi si odpustí

Projížděl jsem krajem plným jezer
A nechal auto u “Smažalnie ryb”
Byl jsem tak smutnej, že zavolali kněze
Kdybych snad předčasně chtěl ukončit svůj trip

Byl konec října, oblohou táhly husy
Chtěl jsem počít dítě, ach bože jenom s ní
Bál jsem se Boha jak negramotnej Rusín
Chtěl jsem splnit vše, o čem má láska sní

Ať nebe se vyjasní
A mraky odplynou
Mlhy se rozpustí
Zlé časy pominou
A lidi si odpustí

Jsem špatný učitel, co opustil svou školu
Filosof vržený do náruče drog
Když míchám cuba libre, tak trochu šidím colu
A šetřím vodou, když si vařím grog

Furt někam odjíždím a opouštím a ztrácím
Kam mizí životy už navždy ztracené?
Chtěl bych to umět tak jako ti tažní ptáci
A furt je to i krásný – ne že ne

Bouřka se přežene
A mraky odplynou
Mlhy se rozpustí
Zlé časy pominou
A lidi si odpustí

© 2018 Leo Pank Ševelpuna Google+