LEO PANK ŠEVELPUNA

Potopa

Stydím se, že ačkoli jsme lidé
Dějiny vpřed ženou zvláštní stvůry
Stydím se za bolest, kterou Židé
Přijali jak manu spadlou shůry

Stydím se za dravé, kruté lidi
V čele každé druhé firmy, vsi i země
Moje srdce bohužel se stydí
I za krutost, kterou občas vidí ve mně

Proto nesnížím se k tomu, abych nadával
Na pány tam kdesi v horních patrech
Mám svět příliš rád, abych se oddával
Žlučovitým protestsongům na rtech

Pouze z duše věřím v koupel očistnou
Která všechen strach a úzkost smyje
A pak jednou k ránu hvězdy vysvitnou
Pro ty, v kterých dobrá vůle žije

Ref.
Snad se ráno spustí černej déšť
Blesky, jak růže budou kvést
A bude pršet dvakrát dvacet dní
Čtyřicátou noc se mraky rozplynou
A stesky chudejch s větrem odplynou
Až se nad obzorem rozední

© 2018 Leo Pank Ševelpuna Google+