LEO PANK ŠEVELPUNA

Čti mi, lásko, čti

Čti mi, lásko, čti
Svými medovými rty
Pocukruj mou duši slovy
Výřečněji nežli mistr Kovy

Čti mi cestou pouští i v pobřežních planinách
Až vjedem do Zaragozy, přečti mi můj strach
Přečti mi můj osud a přečti mu můj stesk
Čti mi Komsomolskou Pravdu i nedělní Blesk

Čti mi, lásko, čti
Naplň slovem moje dny
Buď mou sondou do moudrosti věků
Daleko od zoufalství a breku

Buď mým hrdlem láhve, buď mým světlem v temnotách
Buď můj jackpot v Sazce i můj životní krach
Mým stéblem pro zoufalé i ránou z milosti
Buď krutou femme fatal i dobrákem od kosti

Čti mi, lásko, čti
Přečti všechny moje sny
Čti mi, ať jsou provždy sečteny
Moje smutky tady na Zemi

Máme oba v srdci příliš těžká zranění
Naše láska – horská dráha, paměť plná kamení
Schoulit se v teplém místě, kde nás Vesmír nechá spát
Až do slunečného rána, v němž ledy začnou tát

© 2020 Leo Pank Ševelpuna Google+